Svatý Valentýn, letos poněkud jiný

Miroslava Čechová Novinky

Každý z vás tento svátek jistě zná. Když jsem před mnoha lety učil na gymnáziu, kde většinu studentů tvořily dívky, teprve tehdy jsem začal registrovat, že takovýto svátek vůbec existuje. V době mého mládí totiž o nějakém Valentýnu, Dni matek či dokonce Dni otců nebylo ani vidu ani slechu. Slavil se pouze 8. březen, Mezinárodní den žen, kdy dívky a matky dostaly červené karafiáty a muži se pak na různých oslavách s tímto dnem spojených bavili tak, že nebylo jasné, kdo tento svátek vlastně slaví.

Je dobře, že existují i svátky jiné, obnovují se tradice, které zůstaly zapomenuty, i když zrovna 14. únor, Den svatého Valentýna, k nim rozhodně nepatří. Tento svátek se slavil více na západ od nás a k nám se začal postupně dostávat až od počátku 90. let minulého století. Připomeňme si v krátkosti, proč jej vlastně slavíme, protože většina lidí u nás neví, že se nejedná o nějakou vymyšlenou událost s ryze komerčním účelem, kdy lidé utrácejí peníze za často nesmyslné a kýčovité dárky, jimiž projevujeme náklonnost někomu blízkému, koho máme rádi, ale že má i svůj reálný základ.

Svátek svatého Valentýna, respektive Den svatého Valentýna, se slaví vždy 14. února. Valentýn je velmi pravděpodobně odvozen od svátku Lupercalia, který byl tradicí již za starověkého Říma. Do urny lásky se vhodily lísky se jmény dívek, a mladí muži poté postupně u urny lístečky tahali. Kterou dívku si mladík vytáhl, ta se měla stát po celý další rok jeho milou.

Podle legendy také kněz Valentýn tajně oddával vojáky i přes zákaz římského vládce Claudia II., který se bál, že by vojáci po oženění nechtěli chodit do boje. Nakonec byl za tento čin Valentýn 14. února popraven, a proto také dnes Valentýna slavíme právě v tento den.

Rekonstrukce obličeje svatého Valentina, zdroj Wikipedie

Je ovšem pravda, že u nás je tradičnějším svátkem 1. máj, tedy svátek zamilovaných, ovšem rozhodně nic nebrání řádně oslavit jak 1. máj, tak Valentýn. Toliko historie, která nemusí být přesná, ale alespoň trochu o původu svátku napovídá.

Každý z nás určitě někomu, koho má rád či jej miluje, někdy věnoval dárek, napsal dopis či spíše SMS zprávu nebo e-mail. Den svatého Valentýna, tedy svátku zamilovaných, je k tomu ideální příležitostí. Bohužel i jeho letošní průběh ovlivnila pandemie koronaviru, která nám asi těžko umožní pozvat partnera či partnerku na romantickou večeři do restaurace,  kina, divadla či na koncert nebo sportovní utkání oblíbeného klubu. Zůstala možnost dárku ve formě květiny či drobnosti vyjadřující náš vztah k milovanému člověku.

Snad se již příští rok dočkáme oslav tohoto, stále ještě pro nás nového a často starší generací opomíjeného svátku tak, jak jsme byli dříve zvyklí. Bez omezení a zákazů, v nichž stále žijeme a jejichž zrušení je zatím v nedohlednu.

Abychom nekončili smutně. Pokud totiž máme někoho rádi a chceme mu dělat radost, které je v našem životě stále méně, nemusíme čekat na Den svatého Valentýna či svátek jiný. Můžeme ji udělat komukoli blízkému kdykoli. O to více pak bude radosti na obou stranách, protože často bývá radost dárce silnější než radost obdarovaného. Ale to již nechám na vás samotných.

Hezkého svatého Valentýna všem přejí Jílováci:-*                    

Mgr. Vítězslav Hulák