Každým rokem touto dobou se objevují stále častěji před budovou naší školy po jejím ranním otevření skupinky žáků slavnostně oblečených s nervozitou zračící se v jejich, často pobledlých tvářích. Neklamný důkaz skutečnosti, že začíná období zkoušek, z nichž ta nejtěžší, maturitní, po právu nazývaná zkouškou dospělosti, představuje asi první z mnoha životních zkoušek, které člověka v jeho životě čekají a které bude muset úspěšně zvládnout, aby obstál před svým okolím i sebou samotným.
I já jsem s podobným rozechvěním i se strachem, proč to nepřiznat, nešla mi matematika, které jsem nerozuměl a bál se jí, čekal před více než čtyřiceti lety před budou gymnázia potící se v obleku, na který jsem nebyl zvyklý. Maturitní zkoušku jsem úspěšně zvládnul a pokračoval dále ve studiu na vysoké škole, kde již zkoušky samotné byly hračkou proti té, kterou jsem musel zvládnout v jednom dni jako první z mnoha, jenž mě pak v životě čekaly. Maturita měla za mých časů poněkud jinou podobu, než má nyní a také se jí nemohl pyšnit takový počet držitelů, protože existovalo méně středních škol než dnes a více žáků se chtělo spíše vyučit než studovat.
Situace se od té doby výrazně změnila a dnes máme kromě maturitní zkoušky společné všem studentům, takzvané státní části i část profilovou, která je v kompetenci každé střední školy. Bohužel časté změny za posledních několik let podobě maturit rozhodně nepřispívají. Letos jejich samotné konání ohrozila navíc pandemie nemoci Covid 19, kdy se dokonce jednu chvíli uvažovalo o tom, že by letošní rok maturitní zkoušky vůbec neproběhly a žáci by dostali maturitní vysvědčení v podobě takzvané úřední maturity. Z této krajní možnosti nakonec sešlo, přesto jsou maturitní zkoušky letos úplně jiné, a to i ve srovnání s předchozím školním rokem, kdy již ke změnám v souvislosti s pandemií koronaviru došlo.
Dnešním maturantům vůbec nezávidím. Nejistota, v níž žili po celý školní rok, kdy jeden den bylo přijato vládními činiteli rozhodnutí, které pak následně druhý den neplatilo, absence normální výuky nahrazené distanční bez přímého kontaktu se spolužáky a vyučujícími představovaly faktory podepisující se na jejich psychice i chuti se na maturitu připravovat. Navíc letos maturuje moje třída, k níž jsem si za roky spolu strávené našel velmi silný vztah, i když jsem žáky viděl daleko méně než v případě mých tříd předchozích.
Nejen jim, ale i všem ostatním letošním maturantům a také žákům třetích ročníků učebních oborů i oborů jednoletých, které čekají závěrečné zkoušky, bych popřál u všech zkoušek šťastnou ruku při výběru otázek a klid a rozvahu při jejich zodpovídání. Ale nezapomeňte: Štěstí přeje připraveným! Věřte, že nikdo z nás vyučujících nemá zájem na tom, abyste zkoušku nezvládli a spíše se vám bude snažit pomoci, protože si právě v tomto, pro všechny velmi těžkém roce, pomoc zasloužíte.
Rozloučil bych se optimisticky. Tak jako po každé bouřce vždy vyjde slunce, tak i ta zákeřná nemoc, stále ohrožující obyvatele naší planety, odejde a my se vrátíme k normálnímu životu. A za rok touto dobou již všechny zkoušky včetně těch maturitních proběhnou tak, jak jsme byli desítky let zvyklí.
Mgr. Vítězslav Hulák
