Jen několik dní před Vánoci před deseti lety, v neděli 18. prosince 2011 zemřel první prezident samostatné České republiky Václav Havel. Pro mnohé zůstává nejen symbolem Sametové revoluce, ale i čestného a lidského politika.
Spisovatel, dramatik, zakázaný umělec a disident Václav Havel byl spoluautorem Charty 77 a jedním ze spoluautorů protikomunistického hnutí Občanské fórum.
Po pádu komunismu byl jasným kandidátem na československého prezidenta, kterým byl také 29. prosince 1989 zvolen. Jeho funkci pak 5. července 1990 oficiálně potvrdilo zvolení Federálním shromážděním. Českým prezidentem byl od 1. ledna 1993 až do února 2003, kdy ho vystřídal Václav Klaus.
Havlova role v československých a následně i českých dějinách je nezastupitelná, což uznávají i jeho největší kritici. Ostatně v roce 2012 dokonce parlament přijal speciální zákon „Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii.“
Silou své osobnosti otevřel zemi dveře na Západ, během svého působení v čele státu přivítal řadu nejvyšších státníků, včetně amerických prezidentů a členů britské královské rodiny.
Václav Havel zemřel ve spánku 18. prosince 2011 na Hrádečku v přítomnosti druhé manželky Dagmar a jedné ze sester boromejek, které se o něj staraly. Bylo mu 75 let.
V krátkých dějinách České republiky se potvrdilo, že byl zcela výjimečnou osobností. Neznamená to, že by neměl a nedělal chyby, ale v klíčových okamžicích dokázal udělat správná rozhodnutí, a to nejen v době komunismu. Nebál se reagovat na měnící se situaci a nelpěl jen na svém názoru. Myslím, že dnešní politici se mají od něj mnohému učit.
Václav Havel na světově známých fotografiích od fotografa Tomkiho Němce – prohlédněte si je a připomeňte si tak jednoho z nejvýznamnějších Čechů.
Mgr. Vítězslav Hulák