Dne 12.9. se naše komorní skupinka obyvatelů DM vypravila do divadla Na Orlí, abychom inscenaci hry Cry Baby Cry v podání studentů JAMU.
Hra je komediálně muzikálního žánru, což se projevilo již hudebním úvodem, jež reprezentoval reklamu na life coaching (tedy spíš přímo samotného kouče) coby lék na všechny možné životní trable, coby kompas, jež určí směr (coby vševědoucí bytost jež za peníze ráda poradí). Hlavním prostředím celé scény pak byla právě kancelář takovéhoto life kouče, u kterého se sešla pětice žen z různých koutů života.
Všechny pak byly psány jako na 120% vyhnané karikatury osobnostních typů, s kterými se nejspíš již každý z nás setkal nebo jimi dokonce je. Celé dílo bylo silně charakterově zaměřené.
Postupně jsme nahlíželi do života a povah všech žen i samotného kouče, skrze vzájemné rozhovory, vtipné reakce, a hlavně také písně. Je třeba zmínit, že právě při jednotlivých hudebních kouscích se nejvíce projevila úžasná osvětlovačská práce, jež v kombinaci s poutavou, smysluplnou choreografií a krásnými, vypracovanými hlasy účinkujících vedly ke strhujícímu zážitku.
Osobně mě v tomto ohledu nejvíce nadchla píseň všech žen ve chvíli, kdy kouč vyhlásil ženám pauzu na jídlo (přibližně v začátku druhé poloviny představení). Tato se totiž nesla v rockovém stylu a byla nabita velmi energickou choreografií.
S každou chvílí, kdy jsme více poznávali postavy, jsme zažívali postupně houstnoucí atmosféru, a to jak obrazně, tak doslovně, neboť se v celém průběhu sál plnil kouřem. S každou uplynulou minutou začínala být pětice žen i sám kouč čím dál více vynervováni, když byli tlačeni do konfrontace svých vad a zároveň kritizováni a souzeni ostatními, kteří zjednodušovali nebo zesměšňovali jejich problémy, přesto že všechny vycházely z velmi skutečných lidských trápení a strastí. Jakou formu pak nabralo vyvrcholení si pak jistě umíte představit, přesto ho však více nezmíním, jelikož doporučuji a doufám, že budete mít příležitost, hru sami shlédnout. Koneckonců, jednoznačná spokojenost z inscenace se rozhodně nesla v celé naší skupince zúčastněných.
Možnost vidět výsledek tvrdé práce mladých herců je unikátní naplňující pocit, který pohne s každým, kdo ji umí ocenit, navíc vám může dopřát klid na duši vědomí, že přibyli další kvalitní herci, které budeme moct vídat v českých divadlech snad po velmi dlouhou dobu.
Nick Holkovič,E1.z
