Bobování na konci května?

Lenka Pokorná Domov mládeže

Boby patří obvykle na sníh. To však neplatí o těch, na kterých se jezdí v Mariánském údolí na bobové dráze. Na tu jsme se s domovem mládeže vypravili při prosluněném úterním odpoledni a nelitovali jsme. Protože je cesta do Mariánského údolí dlouhá, tak jsme se před vstupem na dráhu posilnili párkem v rohlíku a limonádou v místním stánku. Potom už nám nic nebránilo, abychom se vydali vstříc kilometrovému sjezdu v bobovém korytě. Brněnská dráha se kromě solidní délky a řady zatáček pyšní také největším převýšením u nás. O tom, že jsme si jízdu užili, hovořily nejen úsměvy na našich tvářích, ale také hlasité zvukové projevy, které doprovázely sjezdy některých z nás. Ošleháni větrem a jízdou dosahující až 40 kilometrů za hodinu jsme se po dojezdu vydali na zpáteční cestu na domov mládeže.