25. června 2018 – Osvětim. Žáci školy Jílová se zúčastnili exkurze do koncentračního tábora v polském městě Osvětim. Cílem jednodenní odborné exkurze bylo přiblížit žákům období 2. světové války a především holocaust – systematické vyvraždění více než 6 milionů evropských Židů. Téměř 1 200 000 bylo vyvražděno v plynových komorách koncentračního tábora, který Němci zřídili políž polského města Osvětim.
Po příjezdu na místo se naše velká skupina rozdělila na 2 části. Společně se svými průvodci pocházejícími z Polska se pak všichni vydali na prohlídku jednoho z nejděsivějších míst naší planety. První slova jsme si vyslechli pod známým nápisem na vstupní bráně. Zde jsme byli seznámeni s několika podstatnými informacemi o prvních měsících tábora. Z časů, kdy se ještě na území Polska nenacházely plynové komory. Nacisté však našli jiné způsoby k brutální likvidaci tamních politických vězňů. V zimě využívali například mrazivých teplot, v nichž bezbranné osoby polévali vodou, dokud doslova nezmrzli.
Úvodní slova vystřídala prohlídka rozsáhlých budov a muzeí. I těm odvážným musela naskakovat husí kůže při výkladu popisující hrozivé osudy všech lidí, kteří se v daných prostorech kdysi dávno ocitli. Do paměti se nám vryla chodba, na jejíchž stěnách byly fotky prvních vězňů. Byl to šok, vidět tolik vyděšených obličejů a uvědomit si, že je to jen zlomek lidí, kteří zde zahynuli.
Program záhy pokračoval v nedaleké Březince. Vesnici, v níž v říjnu roku 1941 vyrostl vyhlazovací tábor „Auschwitz-Birkenau“. Ten měl jediný úkol. Zabíjet v nejrychlejším možném tempu co nejvíce lidí. V posledních letech války už přijížděly vlaky přímo k plynovým komorám, aby vyhlazování Židů netrvalo příliš dlouho.
Na tomto místě už však zůstávají k vidění spíše trosky. Nacisté totiž s blížícím se koncem války chtěli zničit veškeré důkazy o zrůdných zločinech, jichž se dopouštěli, a tak plynové komory odpálili do povětří.
Po prohlídce následoval odjezd do Brna, kam jsme dorazili ve večerních hodinách. Podobnou odbornou exkurzi plánujeme i v dalších letech, protože se každoročně setkává s velkým zájmem žáků. Je důležité připomínat si hrůzy války i dnes, 73 let po jejím skončení, aby si již nikdy v budoucnu nemohlo nic podobného opakovat.
Mgr. Marcela Kiliánová, Mgr. Vítězslav Hulák
